<!DOCTYPE HTML PUBLIC "-//W3C//DTD HTML 4.01 Transitional//EN"> <html> <head> <meta http-equiv="Content-Language" content="cs"> <meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=windows-1250"> <meta content="Pokorn Ivo" name="author"> <title>Petr CsaYovsk</title> <link rel="stylesheet" type="text/css" href="../../../album.css"> </head> <body > <?php include("../menu_bio_include2.php"); ?> <table border="0" class="texty"> <tr height="262"> <td width="24.5%"></td> <td width="13.5%"><img src="../portret.jpg" align="right" width="220" height="220" alt="Petr CsaYovsk"></td> <td width="40%" valign="bottom"><h4>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;Kovan sochy Petra CsaYovskho</h4></td> <td width="29%"></td> </tr> <tr height="0"><td colspan="4"></td></tr> <tr> <td></td><td colspan="2"> <p>Generace Petra CsaYovskho ( * 1950) pro~vala vnmav dtsk vk v letech aedestch; vyrostala do svta nadj. Na samm prahu dosplosti, dYv, ne~ se sta ila vyslovit, ji roztYatila a mravn zmasakrovala normalizace; nkteY emigrovali, jin se nechali zkorumpovat re~imem, mnoz se uzavYeli do soukrom nebo pYe~vali v roznch nekonformnch skupinch. Po listopadu 1989 se ukzalo, ~e tato generace, co se t e umn, jako generace prakticky neexistuje. Zostali z n pouze solitrn jedinci.</p> <p>K takovm jedincom, kteY stranou davu vytvoYili svbytn dlo, patY i CsaYovsk. A koli vyrostal v kultivovan rodin vtvarnho teoretika umn, svou tvor  cestu si hledal sm a osobit. NejdYv se vyu il v Jihlav kovYskmu Yemeslu a pak njak as stYdal rozn pracovn pomry; jednu dobu byl i ,,bedHkem u bigbtu." </p> <p>V letech 1969 - 1975 absolvoval obor sochaYstv na Vysok akole umleckopromyslov v Praze, ale i v sochaYstv zostal vrn svmu osudovmu materilu - sv plastiky od po tku koval ze ~eleza. Spojen umn s Yemeslem se ukzalo jako aeastn volba.</p> <p>V dalach letech se CsaYovsk pro ob~ivu vnoval u~it tvorb, zejmna roznm realizacm pro architekturu, ale zroveH vznikaly v jeho kovrn uprostYed kokoYnskch leso prvn cykly volnch plastik. Navazoval v nich sice na ,,~elezn sochaYstv," kter se ve svt span prosadilo hlavn v 50.letech ( Cesar, Mler, Chillida, Rozsak), ale u~ tehdy bylo pro jeho orientaci podstatnja velk sochaYstv bez pYvlastko - ist a oproatn Brancusi; expresivn, pozdji vcn a nenpadn ironick Gutfreund. S odstupem let lze v CsaYovskho voln tvorb zYeteln rozpoznat smYovn od materilu k myalence, od emoce k duchu. Zmu en kov v prvnm cyklu Hlavy vypovd hlavn o bolesti - ~elezo je zde nahm masem, kter se bort pod dery kladiva, a socha je vlastn souhrnem stop kovYsky pdnch gest. Ve vhru~nch V~ch a Klecch sice lovka nenajdeme, jsou to vaak skrae tajemstv, kter divka pYipoutv, tak~e s nimi nakonec splv v jakmsi duchovnm ,,sousoa." </p> <p>Pochmurnou expresivitu sochaYovy ran tvorby vyva~uje grotesknost, vtainou rovn~ beztan. Od ubitch hlav, zlovstnch labyrinto a mrazivch ~erto pYeael CsaYovsk v polovin osmdestch let k rozmrnjam plastikm cyklu Chodci. }elezn plty, z nich~ je kove, pojednv celkem milosrdn - stopy dero jsou v pe liv opracovan ploae zajizveny a v~ou na sebe chvjiv svtlo. Detaily ustupuj celku, grotesknost je vystYdna tmY vldnou ironi, obraz bolesti se mn v mnohozna nja obraz existence.</p> <p>Petr CsaYovsk si postupem asu naael hlubok osobn vztah ke kYeseanstv, ani~ by se crkevn praktikoval. Vyznv se svmi sochami. V roce 1991 za al pracovat na zatm nejvznamnjam dle, jm~ je Brna sv. Frantiaka, kter nyn uzavr Frantiaknskou zahradu nedaleko Vclavskho nmst v Praze. Dlo, kter po dvou letech soustYedn prce odevzdal, patY k nejpozoruhodnjam pYkladom novho sakrlnho umn v echch - a to jist i proto, ~e je lze vnmat tak v rovin profnn. tyYiadvacet kovanch relifo ze ~ivota Prose ka Bo~ho, kter v prav okam~ik naael pro crkev, vychldajc v nekone nch teologickch sporech, cestu k obnov povodn vYelosti, lze st jako mystick svdectv i jako n~n a trochu legra n comics.</p> <p>Ob roviny na sebe navzjem odkazuj. V prostm lidskm pYbhu se zra  nekone n tajemstv ~ivota. Cyklus Chodci uzavYel CsaYovsk v roce 1991 sochou Velk pd, kde robustn postava pYekra uje jaksi bYm, ale zroveH s nm srost. SochaY tak bezd n vyjdYil nco ze situace, v jak se ocitl o pr let pozdji po dokon en Brny - to, jak t~ce se lovk odpoutv od dla, kter dosplo k definitivnmu tvaru. V takovm pYpad mo~e umlec v roznch variacch opakovat a tYeba i pomalu rozvjet u~ nalezen tvaroslov, mo~e hledat nov, stejn siln tmata, mo~e navzat na to, co dlal pYed tm. Poetiku Brny CsaYovsk nechce rozmlHovat. V tak, ~e velk tmata jsou vzcn.</p> <p>LoHsk plastika Zdi, dotkajc se tmatu lidsk svobody, nazna uje nvrat k existenciln ladn linii cyklu Chodci. Ve stejn dob si ovaem sochaY pohrv s drobnmi npady, pro kter nachz formu vtvarnch anekdot. K prci na projektu Propuatn Dalibor si pYizval ke spoluprci pavouka. }elezn kostra, nesouc kYehkou pavu inu, ns vede poetickou zkratkou k pocitu drobnho prozYen, jak znaj zen - buddhist. Jde vlastn o pYbh, pavu ina je dosledkem jakhosi dje. Ten je v jedn rovin docela vaedn, ale v t druh se dotk n eho nevyslovitelnho, co souvis s tvoYivmi silami lovka a pYrody.</p> <p>Svoj smysl pro velkou mystiku prokzal CsaYovsk Branou sv. Frantiaka. Jeho spoluprce s pavoukem Daliborem patY do sfry mystiky mal a ka~dodenn. Svtci bsnci dobYe vd, ~e vlastn ka~d, tYeba i ten nejoby ejnja projev byt , se z jistho hlu nazYen jev jako zzrak.</p> Viktor `lajchrt </td><td width="10%"></td> </tr> <tr> <td></td><td colspan="2" style="text-align: center"> </br> </br> </br> </br> <h4>Poselstv soch</h4> </td> </tr> <tr> <td></td><td colspan="2"> <p>Petr CsaYovsk si zvolil t~kou sochaYskou specializaci  kovanou a tepanou, pYev~n ~eleznou plastiku. SochaY v tom pYpad nemo~e bt dobrm sochaYem, nen-li zroveH kovYem, a to jednak mistrem svho Yemesla a za druh n m jako mytologickou osobou, kter kdysi v mtickm pradvnu kula cel svt. Chce to fortel, ale tak intimn, osobn vztah k materilu a ke zposobom jeho zpracovn v ohni. V jistm smyslu se lidsk a pYedevam umleck pYedstavivost bez ohn neobejde. Ka~d z plastik, kter vychzej ze sochaYovy dlny  kovrny, nese stopy prvotnho zrodu svta. Ten se zde rod dky magii umleck pYedstavivosti, kter hled a nalz vznamy lidskho byt ve svt.</p> <p>Dole~itou slo~kou sochaYovy prce je skladba, konstrukce. Prv v ryze originlnm spojen fantazijn imaginace se symbolickm vznamem samotn stavby plastiky spo v podstata soch Petra CsaYovskho a jejich vznam v modernm svtovm sochaYstv.</p> <p>Fantazijn pl sochaYovy tvorby se projevil pYedevam v menach hlavch, kter svou bizarn organickou strukturou psaly vznamnou kapitolu esk grotesky. }elezo se v ohni stalo poddajnm materilem schopnm sledovat sochaYovu imaginaci a~ do nejbizarnjach poloh absurdistn metafory.</p> <p>Zvlatn skupinu vytvYej soan tvary zmrn exponujc dramatick, msty a~ svrliv proces vzniku stavby, po tajc s prvky nejistoty, chaotickho rozpadu a provokativn nahodilosti. Konstrukce a destrukce tvor ho dn se na vzniku sochy v tomto pYpad podlej stejnou mrou. Tvary jednozna n jsou konfrontovny s tvary tmY beztvarmi  symboly katastrof. Jsou to dla, kter poselstvm dramatickho vzniku stavebn struktury sochy asto vyjadYuj riskantn charakter ka~dodenn existence, pYiznvaj nevypo itatelnou otevYenost vystn ~ivotnch udlost. PYekonat tento oprvnn reflex ~ivota si vaak jako svoj cl stav vtaina soch.</p> <p>TYet vznamnou skupinou jsou soan tvary pYedstavujc jednolit znak, pYpadn vce znako v ur it vznamupln konfiguraci. Tato dla jakoby chtla pYekonat relativitu lidsk existence a vyjdYit smYovn k jednotcmu, kolektivn platnmu smyslu. Je to hlubok lidsk poselstv, myalenkov zmr sochy, kter dalekoshle pYekonv jednozna nost tvarovho emblmu, napYklad attu. Svm smyslem mY socha za hranice praktick existence, do oblasti konec konco iracionlnch hodnot, ae ji~ jistot i nejistot. Jsou to dla, kter dovedou tma povait na zobecnn existenciln symbol, jako <i>Obtiat</i>, socha, kter syntetizuje ur itou lidskou zkuaenost v probhu stalet. V sakrln architektuYe je sochaY doma i v Nmecku. Pro kostel sv. VavYince v Herne v Severnm Porn-Vestflsku realizoval sochaYsk Yeaen dvou bran (<i>Noe</i>, 1995 a <i>Chvalozpv stvoYen</i>, 1997 1998). S spchem se tak pomYil s vrcholnmi dly italsk renesance.</p> <p>Jestli~e valn st sochaYovy tvorby se realizuje v poloze abstraktnch samoznako, nelze pominout vylo~en figurln tvorbu. Jsou to koncep n nro n dla, kter pracuj se dvma, ne-li vce postavami. Vychzej z vznamov zhuatn a maximln zobecnn situace s neoby ejnm citem pro divadeln aran~m symbolickho figurlnho pYbhu. PYipomeneme si, ~e Petr CsaYovsk je autorem srie vjevo ze ~ivota sv. Frantiaka z Assisi na brn Frantiaknsk zahrady v Praze i fiktivnho setkn Jana Amose Komenskho (1592 1670) s Erasmem Rotterdamskm (1466 1530) na dveYch domu . 17 v Mosteck ulici na Mal Stran  oboj vrcholn dla relifn kovov tepan figurln plastiky ve svt.</p> <p>Petr CsaYovsk vyael z kubofuturistick skladebnosti a asto ji cituje. Doba vaak ala dl a pYialo dada a surrealismus s konceptem objektu. Zrodil se smysl pro nahodilosti, humor, parodii a s tm radikln rozvolnn tektoniky sochy. Postmodern relativizace tradi n skladby  napYklad ve vznamn sti americkho sochaYstv  vedla od svobody a~ k programov anarchii. CsaYovsk vyu~il radiklnho uvolnn skladby a vrazovou slu osvobozench skladebnch elemento dal do slu~eb vlastnch  a tak mstn dobovch, existenciln symbolickch obsaho. SochaYova doba byla a stle je slo~it a socha je zde proto, aby o tom podala svdectv. To vaechno dnes teme z bohatho sochaYskho dla Petra CsaYovskho. Ten do djin sou asnho svtovho sochaYstv vepsal jednu z nejpoutavjach, proto~e vznamem ka~d jednotliv sochy pln pYesvd ivch kapitol.</p> <p>Jan KY~</p> </td><td width="10%"></td> </tr> </table> </body> </html>